Družstevní bydlení v kostce aneb jaká je

Přemýšlíte o tom, že byste se rozhodli pro družstevní byt? V čem se odlišuje od klasického osobního vlastnictví, které je v našich zeměpisných šířkách rozšířenější? České prostředí zná družstva už dlouho, byla klasikou v socialistickém období a jsou nyní znovu v kurzu. Nebo je to snad tak, že nikdy ze scény neodešla? Pozor, družstevní byty už byly běžné v době, kdy tu vládl ještě rakouský císař. Do větší obliby se dostávají především za První republiky, kdy slouží jako menší ubytovací jednotky pro zaměstnance ve státní službě. Některá bytová družstva byla založena za účelem stavby sociálních bytů, které zaštitoval československý stát. Chcete se dozvědět víc o dějinách družstevního bydlení?

Po roce 1948 se družstva dočkala zrušení

I když je družstevní bydlení spojováno hlavně s poválečným obdobím, na začátku padesátých let minulého století rozhodně neměla na růžích ustláno. Spíše naopak, pozici družstev přebíral Národní výbor, který přiděloval dekrety k užívání jednotlivým rodinám. Otázka bydlení tím však rozhodně vyřešena nebyla, poválečný nedostatek bytů trval a mladí lidé chtěli žít jiným způsobem než předválečná generace. To by znamenalo i vlastní sociální zařízení, které dříve nebylo takovým standardem jako dnes. Co dalšího bylo typické pro socialistické družstevní bydlení?

• Bytová družstva se znovu zakládala na začátku 60. let, s cílem vyřešit bytovou poptávku.
• Dozor nad přidělováním jednotlivých bytů měl hlavně stát, respektive Národní výbor.
• Zcela běžná byla jen malá družstva, která zahrnovala jen několik panelových domů.

Masová výstavba za normalizace a existence družstev

Normalizační bytová výstavba byla skutečně obrovská, často se ale nedostávalo kvalitních materiálů. To s sebou neslo velké výdaje na údržbu družstevních bytových jednotek, na které rozhodně nedosáhl každý. Velká sídliště v československých městech znamenala i dražší bydlení, alespoň v porovnání s jinými variantami bydlení (státní byty). Dávno pryč byla doba, kdy družstva znamenala vlastně jen dva nebo tři panelové domy, v této éře vznikala podstatně větší. A co se stalo po roce 1989, kdy se politický režim změnil?

• Podpora soukromého vlastnictví, jinými slovy, nabízena byla možnost odkupu bytů do OV.
• Samotná bytová výstavba zaznamenala pokles, státní podpora bytových družstev byla pryč.
• Vzhledem k nové legislativě po roce 1994 vznikají SVJ (společenství vlastníků jednotek).

Budoucnost družstevního bydlení v ČR

I když bývá někdy negativně spojováno s minulým politickým režimem, je družstevní bydlení stále ještě v kurzu a zajímá se o něj i mladá generace. V některých městech tvoří byty v družstevním vlastnictví velkou část bytového fondu a zřejmě se na tom nic nezmění ani do budoucna. Je pravdou, že tento byt bydlení má své klady a zápory. Na rozdíl od předlistopadové éry se může každý sám rozhodnout, jestli si koupí byt v OV nebo v DV, což jsou běžně užívané zkratky. Existuje volný trh, který je dostupný pro všechny zájemce a hypoteční úvěry jsou dnes preferovanou cestou. Nelze očekávat, že dojde k výrazné změně trendu nebo omezení osobního vlastnictví. Naopak, vlastní bytová jednotka nebo družstevní byt jsou Čechy vnímány také jako zajištění na stáří.

Nové družstevní byty stále vznikají

Čilý obchod s družstevními byty je symbolem pro 21. století. Rozhodně se nedá říci, že je tento typ bydlení na okraji veřejného zájmu. Naopak, mladí lidé v něm vidí budoucnost, kdy je kupní cena o něco nižší a dobře vybrané družstvo se stará o své byty jako kvalitní hospodář. To představuje velkou výhodu pro všechny, kteří v takových bytech žijí.